Kde je pravda o vodních rostlinách?

Množství i kvalitu rostlin v našich akváriích určují především vztahy mezi články vzájemně propojeného řetězu. Jsou to: pěstírna, obchod, akvarista a odborná literatura. O nutnosti a výhodnosti tohoto řetězu snad nikdo nepochybuje. Zájmem všch článků by tedy mělo být, aby tyto vztahy byly co nejlepší. Každý účastník ovšem vidí problematiku pěstování vodních rostlin z jiného úhlu. Hledání absolutní pravdy proto ponecháme mudrcům. Pouze se můžeme v zájmu sblížení a obecného prospěchu pokusit vyhodnotit klady i zápory jednotlivých hledisek. Ovšem pokud společným cílem všech je vyšší úroveň akvaristiky.

Ani já se necítím být mudrcem. Nejvíc asi akvaristou. Pokud se pokusím být objektivní, vyplývá to z faktu, že jsem si vyzkoušel všechny články tohoto řetězu. Problémy mezi jeho články se pokusím hodnotit i z hlediska ekonomiky, obchodní etiky a to vše především dle svých zkušeností a z vlastního pohledu.

1.) Co je akvarijní rostlina? Je to rostlina schopná trvalého růstu v akváriu pod vodou (v submersní formě), nebo na jeho hladině (plovoucí rostliny).

Na adresu pěstíren, obchodu i akvaristů podotýkám, že za akvárium se zde nepovažuje nějaké speciální zařízení ke kultivaci rostlin a naproti tomu ani jakákoliv momentálně dostupná nádoba v které by rostlina byla povinna růst bez odpovídající péče. Definice ovšem nevylučuje dočasné účelové využití ostatních vhodných rostlin. Již jako kluk, kdy pěstírny rostlin neexistovaly a výběr byl pramalý, jsem pro tření "skalárek" používal pokojové rostliny rodů Aspidistra, Sansiviera a další. I dnes lze využít celou řadu rostlin, které pod vodou dlouho přežívají, často i rostou, nebo vyžadují zcela specifické podmínky. Jednotlivé skupiny se překrývají a zařazení i využití určitého druhu může být účelové, sporné nebo věcí názoru. Pěstírny toho často zneužívají a podávají o rostlině okleštěné a neobjektivní informace. Obchodníci toto buď neví nebo vědět nechtějí, neboť v těchto případech se vesměs jedná o druhy s nenáročnou kultivací v pěstíně, odolné při transportu, atraktivního vzhledu a tudíž dobře prodejné. Tyto druhy jsou i cenově výhodné, takže málo nebo špatně informovaní zákazníci si kupují většinou právě tyto rostliny. Takové výhody ale dle mého názoru nejsou ospravedlněním tohoto postupu. Spíše to zavání neseriozností a někdy až podvodem. Zákazník sice rostliny často dosti dlouho znovu nakupuje, ale v důsledku je to pro akvaristiku medvědí služba.

2.) Které rostliny jsou nejvhodnější? Jsou to rostliny typicky vodní, bahenní či vlhkomilné schopné vytvářet submersní (vodní) formu a rostliny plovoucí.

a) Použití rostlin typicky vodních je jasné. Počtem druhů není tato skupina příliš početná. Produkce těchto rostlin je pro pěstírny ve srovnání s rostlinami pěstovanými emersně (mimo vodní prostředí) většinou podstatně náročnější pokud se týče nákladů i odbornosti. Za současného stavu je proto v naší pěstírně jejich produkce často dotována z produkce rostlin pěstovaných emersně

b) Bahenní a vlhkomilné rostliny schopné vytvářet submersní formu zahrnují převážnou většinu druhů akvarijních rostlin. Rozdílnost vzhledu submersní a emersní formy i ochota rostliny přecházet z jedné formy v druhou, nebo v ní setrvávat, se druh od druhu liší. Toho opět využívají pěstírny a upřednostňují jednotlivé druhy dle vlastních kritérií. Ale nezlobte se proto pouze na ně! Akvaristé jim to svou poptávkou umožňují a často je k tomu přímo nutí!

c) Plovoucí rostliny. Jejich použití je dosti omezeno dnešní příliš standartní konstrukcí akvárií. Pod nízkou kompaktní osvětlovací rampou nemají vhodné podmínky a nevynikne ani jejich krása. Škoda! A třeba právě na této skupině demonstroval nedávno tragicky zesnulý přítel Jan Mašek, jak může být ošidné stanovit hranice použití určitého druhu rostliny.. Využil schopnosti plovoucích rostlin přežít pokles hladiny i v poměrně málo vlhkém substrátu a osadil např. vodním hyacintem (Eichhornia crassipes) epifytní kmen. Pak uváděl do rozpaků úzce zaměřené znalce epifytů. Rozhodně ale nevybočil z norem humoru a tyto rostliny jako epifyty neprodával.

3.) Je vhodné emersně pěstovanými rostlinami osazovat akvária? Jistě! Pokud vyžadujeme trvale submezní formu, srovnání vychází asi takto:

a) Emersní rostliny. Jejich pěstování je pro pěstírnu po všech stránkách progresívnější. Tužší a odolnější pletiva činí tyto rostliy odolnější při manipulaci během balení, transportu i v obchodě. Proto i jejich výsledná cena je nižší. Neznalému zkazníku připadají i hezčí a po zasazení do akvária rostlina obvykle nereaguje na nepříznivé podmínky rychlým úhynem. Celkový vzhled emersní a submersní formy se ale více či méně liší. Obecně platí, že rostlina při změně podmínek musí svá pletiva přestavět a přizpůsobit se tak novým podmínkám, což obvykle provází i změna jejího vzhledu. V tomto případě je změna větší a proto stojí rostlinu více energie. Proto tvrzení, že emersní rostliny jsou vhodnější, považuji za účelové. U některých druhů přechod do submerzní formy je natolik snadný, že to může být i pravda. Jsou to ale spíše vyjímky. O dalších se to říci nedá a u některých druhů je tento přechod vysloveně obtížný. Dosti záleží i na prostředí v kterém rostlina byla pěstována. Měřítkem je opět míra rozdílnosti prostředí. Vhodnější jsou např. rostliny pěstované v prostředí s vysokou vlhkostí vzduchu dosahující rosného bodu, neboť snáze přechází do submersní formy. To je ovšem pro pěstírnu další komplikace. I proto pěstírny upřednostňují druhy které vysokou vlhkost vzduchu nevyžadují, ale pro akvárium jsou méně vhodné.

b) Submersní rostliny. Osobně jim jednoznačně dávám přednost. Ale jejich kultivace, trnsport i prodej je po všech stránkách náročnější. Zato si akvarista kupuje již hotovou rostlinu relativně konečného vzhledu. Tyto rostliny po přenesení rychleji negativně reagují na nepříznivé podmínky třeba i rozpadem listů. Některé druhy jsou tím přímo pověstné. V odpovídajících příznivých podmínkách však pouze po dobu adaptace a do obnovení funkce kořenového systému přibrzdí růst.

Shrnutí: Koupíme li dvě až tři rostliny emersní a za stejný obnos jednu rostlinu stejného druhu submersní a zasadíme je vedle sebe, nebudou po určité době k rozeznání. A nad rámec shrnutí uvedu k současné situaci příklad, jenž je bohužel spíše pravidlem: Občas hrdě přibalíme k zásilce rostliny submersní za stejnou cenu jako "emersy". V příští objednávce se obvykle objeví požadavek: "Ale ty rostliny s měkkými listy mi prosím neposílejte!"

4.) Jak to je s importy z tropů? Rozhodně mohou být velmi zajímavé pokud se týká sortimentu. Rovněž z hlediska ceny i kvality lze dosáhnout dobré úrovně. Přesto tyto rostliny v akváriu často hynou, a jeví se jako méně odolné. Příčinu vidím opět v pěstování rostlin v podmínkách zcela nesrovnatelnými s podmínkami akvária, zejména pokud zákazníci nejsou informováni o jejich případných speciálních nárocích.

5.) Odborná literatura. Její úroveň je určitě vysoká a stále roste. Často ale mám dojem, že motivem autorů jsou jiné cíle nežli služba akvaristice. V názvosloví (taxonomii) tak třeba vznikají revise které panující zmatek spíše zvyšují. I v případě oprávněnosti revise chybí většinou ochota širší veřejnosti sledovat časté změny. Nadto se druhové názvy.používají i pro stále narůstající počet kultivarů. Komunikace pak vázne zejména při styku se zahraničními partnery. Objednávka importu potom někdy připomíná vyplňování tiketu loterie a při osobním styku se používají obchodní názvy nebo "obrázková" řeč. Důvěru v ostatní informace nevzbuzuje ani kopírování starších publikací bez dostatku vlastních zkušeností. Vědomosti přenosné jsou, praxe nikoliv. Jako příklad uvedu poznatek mě neznámého autora. Tento kdysi (vcelku logicky) usoudil, že neůspěch s pěstováním plovoucí rostliny Pistia stratiotes mají na svědomí kapky vody dopadající na ni z krycího skla. Od té doby již po desetiletí tuto rostlinu pěstuji ve všech myslitelných podmínkách a přesto jsem nikdy nepozoroval, že by této rostlině s nasmáčivými listy vysloveně vadily dopadající kapky vody i kdyby se jednalo třeba o vodotrysk. Přesto nezadržitelně přichází doba, kdy se v odborných pojednáních o této rostlině s tímto "poznatkem" bude v naší rodině setkávat již třetí generace. Časopis (čas…. - nikoliv ovšem minulý) by proto měl obsahovat především aktuální informace, nebo z nich alesoň vycházet a publikovat zejména poznatky jednotlivých autorů. Přitom nikde není psáno, že k zajímavým poznatkům může dojít pouze fundovaný odborník. Proto byl periodický tisk pro mne zajímavý jako pro akvaristu - chovatele- a v sučasné době je pro mne - pěstitele - mostem, který mne informuje o problémech akvaristů. Knižní publikace by pak měly být objektivní syntézou všech poznatků.

Pokud se Vám zdá, že pojednání je příliš útočné a míří na konkretní osoby, pak skutečně na jednu poukáži. Jsem to já sám. Podobných chyb jsem se dopustil a dopouštět budu. Omezení chyb a hledání společné cesty je totiž nikdy nekončícím procesem a záležitostí nás všech. Proto jsem napsal třeba toto pojednání. Co pro zlepšení situace uděláte Vy?