Václav Hořánek

Pavel Gabriel

Pěstírna vodních a bahenních rostlin

Rostliny v přírodě i akváriu.

Rostliny v přírodě jsou nejdůležitějšími organismy pro život na Zemi. Jako jediné umí z anorganických látek tvořit látky organické za pomoci světelné energie. Tento proces se nazývá fotosyntéza. „Vedlejším“ produktem této činnosti je kyslík. Díky tomu živočichové mají co jíst a co dýchat. Vztahy mezi živočichy a rostlinami v přírodě jsou vyvážené. Tento stav nazýváme biologickou rovnováhou. Té nelze v akváriu dosáhnout. Prakticky nelze dodržet optimální poměr mezi rostlinami a živočichy a obvykle chybí i sluneční světlo. Proto nedostatek potravy nahrazujeme přikrmováním, nedostatek rostlin filtrací a výměnou vody a nedostatek světla přisvícením. Tyto technické zásahy bychom měli používat jen v míře nutné k pokryti energetického deficitu mikroekosystému akvária. Akvárium s umělohmotovými rostlinami a rybičkami by asi bylo bezproblémové. Ale také by to určitě nebyl "výsek přírody". Pěstování a chov živých rostlin a ryb tak bezproblémové není. K odstranění problémů - neduhů máme k dispozici řadu lepších i horších přípravků - léků. Jejich používání aniž bychom si uvědomili některé zákonitosti a fakta může přinést více škody než užitku. Nebudeme tím zdravější, čím více budeme užívat léky. ani není nutno být doktorem. Minimum, které Vám předkládám vychází z potřeb a chyb praktického akvaristy "jak já to vidím". Není třeba pamatovat si ani čísla a pojmy. Jen jejich poměr a princip vztahů.

Schema fotosyntézy lze vyjádřit rovnicí:
tento děj probíhá oběma směry
anorganická látka	voda		světelná - ASIMILACE		organická látka	kyslík
6CO2      +      6H2O + energie (kysličník uhličitý)			=		C6H12O6 (cukr)	+6O2
			světelná - DISIMILACE

ČISTÝ ZISK ASIMILACE (PŘÍRŮSTEK) = ASIMILACE minus DISIMILACE

= kritický bod. V akváriu při této teplotě rostlina již neroste a začíná hynout, zatímco ve skleníku za slunečního svitu dosahuje tatáž rostlina maximálního přírůstku při teplotě daleko vyšší. Pricip, jenž grafy vyjadřují má obecnou platnost. Průběh těchto použitých křivek odpovídá některým druhům rodu Echinodorus. Křivky znázorňující tyto děje,které by odpovídaly teplomilným na světlo méně náročným a pomaleji rostoucím rostlinám třeba rodu Anubias, musí být přirozeně jiné. Začínají asi při 14°C a budou plošší. Tím se kritický bod posune výrazně vpravo. Takto si třeba jen v duchu můžeme křivky upravit pro kterýkoliv druh rostliny, pokud o něm máme dostatek informací. Poto si již lehce zodpovíme řadu otázek jako: „Které rostliny se hodí k diskusům?“, nebo: „Proč je lépe plovoucí hyacint zimovat při nižší teplotě?“

Má –li být výsledek této činnosti optimální (nejlepší přírůstky), musí i jednotlivé faktory rovnice mít optimální kvalitativní i kvantitativní skladbu a celý děj musí probíhat v optimálním prostředí, případně i čase. Není li tomu tak, pak tento (tyto) faktor(y) působí jako limitující faktor(y). To znamená. že výsledek této činnosti (růst) mohou zpomalit až zmemožnit (rostlinu zahubit).

Míra, s jakou dokážeme určit a ovlivnit limitující faktory se tak stává mírou úspěšnosti pěstování rostlin. Každý druh je výsledkem dlouhého vývoje nejen v podmínkách klimatu oblasti,ale zejména přizpůsobení se specifickým podmínkám určitého prostředí (biotopu). Parametry jednotlivých faktorů se budou blížit optimálním hodnotám a jejich srovnání s hodnotami v akváriu nám limitující faktor(y) určí. Ovšem hodnoty naměřené na přírodním stanovišti rostliny nelze bezhlavě kopírovat v akváriu. Rostlinám obvykle svědčí vyšší obsah dostupných živin, zato hodnoty světla, které by rostlině umožňily plný vzrůst a případně i vegetační cyklus, by mohly být z hlediska v akváriu z ekonomických i estetických důvodů nežádoucí. Proto i vyhodnocení důležitosti jednotlivých faktorů provedu z pozice akvaristy jenž zakládá akvárium, nebo má problémy s pěstováním rostlin, včetně jeho ochoty i možností tyto problémy řešit.

1.) Stanovíme priority využití akvária. Může to být estetický dojem i chov či pěstování určitých druhů. To má zásadní význam pro výběr a zajištění potřebných parametrů jednotlivých elementů (voda, osvětlení, velikost nádrže, druhy ryb a rostlin, substrát dna atd.). Dlouholetá praxe mne naučila spíše opačnému postupu. Raději vycházím z místních podmínek. Např. chovám ryby a pěstuji rostliny kterým vyhovuje složení místní vody. Mám tak více radosti za méně peněz i práce. Pro úspěšné pěstování jednotlivých druhů rostlin je důležitý zejména obsah vápníku. Při nákupu rostlin se informujeme jsou li vhodné prpěstování v měkké, středně tvrdé nebo tvrdé vodě. Některé druhy jsou na složení vody velmi tolerantní, některé ne.

2.) Doporučuji nepodcenit ani výtvarnou a architektonickou koncepcí akvária. Toto téma v zahradnictví běžné je v akvaristice popelkou.

3.) Nastartování funkce rostlin a oživení mikroorganismy, které jsou pro udržení biologické rvnováhy stejně důležité zejména v nově zařízené nádrži, vyžaduje čas. Proto je lépe nespěchat s vysazením rybek. Znovu připomínám, že rybek v poměru k rostlinám bude ve srovnání s přírodou stejně příliš mnoho. Zde dvakrát platí, že méně znamená více.

Při dodržení těchto pravidel by rostliny měly růst. Pokud tomu tak není, je nutno hledat limitující faktor, který jejich růst omezuje.

Obvykle to není nedostatek živin. Spíše jejich přebytek. Často škodí i chemické látky pro rostliny jedovaté, které se do akvária dostanou s vodou.substráty,léčivy apod.. Řešení není proto v přidávání dalších preparátů. V prvé řadě se musíme snažit o dosažení biologické rovnováhy. Drobné nedostatky se tak odstraní samy. Rychlý rozklad chmických preparátů může být ovšem i nežádocí právě v případě léčiv, které jsou při léčbě ryb aplikována do vody. Jejich koncentrace v.dobře zaroslém akváriu rychle klesá pod účinnou hranici.

Daleko nejčastější příčinu neůspěchů v pěstování rostlin vidím v podcenění intenzity osvětlení. Následně pak v nepochopení vztahu světlo - teplota. Přestože jsem již uvedl, že zcela kopírovat přírodu v akváriu není možné ani žádoucí, zvu vás na malou procházku v obrázcích od rovníku do Vašeho akvária. Srovnáte li hodnoty, jistě se již nebudete spoléhat na vjem Vašeho oka.

Omlouvám se dnes již mnou pozapomenutým autorům, dle jejichž originálů jsem zpaměti překreslil a upravil grafy i obrázky. Možná jsou dnes i lepší s přesnějšími čísly, ale zde jde především o princip. Snad Vám pomohou při pochopení nejdůležitějších zákonitostí a tím i při řešení problémů tak, jako mě pomáhají již po desetiletí.

Pavel Gabriel